Kontrolní hlášení od 1.1.2016

 

Plátcům DPH vzniká od 1. 1. 2016 nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Jedná se o nový druh daňového tvrzení obsahující vybrané, a to detailní, údaje o plněních, které plátce vykazuje ve svém daňovém přiznání k DPH. Kontrolní hlášení podávají všichni plátci DPH. Podává se i v tom případě, kdy tato povinnost plátci nevznikla, tzn. neměl v daném zdaňovacím období žádná plnění, které se do kontrolního hlášení uvádějí. V takovém případě se podává tzv. negativní kontrolní hlášení.

 

Pokud správce daně dojde k pochybnostem ohledně údajů uvedených v kontrolním hlášení, vyzveplátce, aby tyto údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Problém je, že plátce je povinen reagovat na výzvu do 5 dnů od oznámení a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Jedná se o velice krátkou lhůtu s přihlédnutím na skutečnost, že častokrát bude potřeba kontaktovat protistranu (odběratele/dodavatele) a nesrovnalosti s ním účinně vyřešit. Další problém spočívá v tom, že výzva správce daně doručená do veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se bude považovat za doručenou již okamžikem jejího odeslání správcem daně. Údaje v následném kontrolním hlášení se uvádějí v celkových částkách, tzn. ne jenom rozdíly oproti řádnému kontrolnímu hlášení. Pokud plátce trvá na původním kontrolním hlášení, podá následné se stejnými údaji, jako mělo řádné.

Kontrolní hlášení se podává jenom elektronicky.

KDY SE PODÁVÁ

Kontrolní hlášení se poprvé podává za leden resp. 1. čtvrtletí roku 2016. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, bez ohledu na zdaňovací období. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení vždy ve lhůtě na podání daňového přiznání – to znamená měsíční plátce za kalendářní měsíc a čtvrtletní plátce za kalendářní čtvrtletí. POZOR u kontrolního hlášení neplatí tzv. 5 denní bezsankční lhůta, to znamená, že kontrolní hlášení je nevyhnutné podávat v řádném termínu. V opačném případě se plátce vystavuje riziku pokuty (viz část „pokuty“)

CO OBSAHUJE

Kontrolní hlášení nahrazuje:

- evidenci podle § 92a RPDP (tuzemský režim přenosu daňové povinnosti),

- evidenci pohledávek za dlužníky v insolvenci,

- evidenci podle §92 odst. 8 (zvláštní režim pro investiční zlato).

Souhrnné hlášení se bude podávat i nadále.

 

Do kontrolního hlášení se neuvádějí:

- plnění osvobozená od daně, uskutečněná v jiném státě, uskutečněná 3 osobou (třístranný obchod), dovoz, odpočty u plnění samo zdaňovaných (lokálních i přeshraničních), korekce odpočtů.

Pozor do kontrolního hlášení se uvádí rovněž i plnění na výstupu u zahraničních režimů s přenosem daňové povinnosti (např. pořízení zboží z JČŠ, přijetí služby a zboží s montáží a instalací z JČŠ nebo ze třetí země).

ZPŮSOB VYKAZOVÁNÍ

Evidenční číslo daňového dokladu

Vždy se uvádí původní číslo daňového dokladu dle dodavatele, ne variabilní symbol. Systém zpracovává jenom číselné údaje, alfanumerické znaky nebere v úvahu (to platí i pro pomlčky a mezery), bez ohledu na to, zda je uvedeme nebo nikoliv. Malá chybička v čísle dokladu u dodavatele nebo odběratele povede k tomu, že systém doklady nespáruje a výsledkem bude výzva správce daně. S rostoucím počtem dokladů roste i potenciální množství výzev, které bude potřeba vyřešit ve velice krátké lhůtě. V opačném případě hrozí vysoké pokuty, viz dále. Uvedené neplatí jenom pro tabulku A. 2. (pořízení zboží z JČŠ, služby přijaté z jiných států, pořízení zboží s montáží a instalací z jiných států), kde není povinnost uvést evidenční číslo dokladu ani DIČ dodavatele – pokud není k dispozici. 

Duplicita čísel dokladů vůči jednomu DIČ je nepřípustná a bude hlášená jako nepropustná chyba – tady je další nejasnost, zřejmě se doklady budou muset sečíst, i když to ze zákona nebo pokynu k němu neplyne.

Číslo dokladu se uvádí v každém řádku kontrolního hlášení, což je problém zejména u opakujících se dokladů v rámci jednoho měsíce (např. postupné odpočty, splátkový/platební kalendář) – způsob vykazování těchto plnění zatím není dořešen. 

Datum povinnosti přiznat daň

 Do kontrolního hlášení se uvádí vždy datum, které odpovídá datu přijetí platby nebo datum uskutečnění zdanitelného plnění příp. jiný datum a to bez ohledu na to, ve kterém kontrolním hlášení doklad uvádíme (za které zdaňovací období). To znamená, ten datum, který je uveden na dokladu – účelem je správné spárování dokladů s dodavatelem/odběratelem. Například: dorazí doklad o nákupu od tuzemského plátce DPH dne 28.2. Plátce doklad uvede v kontrolním hlášení za 03/2015, ale do hlášení uvede datum 28.2. Tohle neplatí pro tabulku A. 2. Datum vykazování není jednoznačně vyřešen u daňových dobropisů.

Dále uvádím některé zajímavosti a komplikace týkající se sestavování kontrolního hlášení, detailní postupy nejsou předmětem tohoto příspěvku:

1. Pokud jsou na jednom dokladu různé daňové režimy, vždy je potřeba je rozepsat do několika řádků resp. oddílů.

2. Dále již nebude možné neuplatňovat si odpočet DPH z daňových dokladů k přijaté platbě a následně si uplatnit odpočet jenom z celkového vyúčtování, jak některý plátci dosud činili. Od nového roku bude nutné postupně uplatňovat všechny doklady, jinak to systém nespáruje.

3. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost použití cizích měn u přijatých zdanitelných plnění – vždy bude nutné použít kurz dodavatele, v opačném případě opětovně systém doklady nespáruje a následuje výzva správce daně...

4. Přijatá a uskutečněná zdanitelná plnění do částky 10 tis. Kč (tzv. „podlimitní“) za jedno plnění se uvádějí kumulativně v úhrnné výši do tabulky č. A5 (uskutečněná zdan. plnění) resp. B3 (přijatá ZP), a to bez ohledu na osobu odběratele nebo dodavatele (podnikatel, soukromá osoba, plátce/neplátce). Výjimkou je oprava ZD vůči dlužníkům v insolvenci, tyto daňové doklady se vždy uvádí do A4 a to jednotlivě. Do zmíněných tabulek se uvádějí i zdanitelná plnění pro FO nepovinnou k dani (soukromá osoba) a to bez ohledu na výši.

Komplikace přináší zařazení dokladů mezi podlimitní, tj. do 10 tis. Kč:

- vždy se posuzuje celková částka na dokladu, bez ohledu na to, že jde např. o zálohovou platbu a celková částka za plnění je nad 10 tis. Kč. Ze znění zákona není zcela zřejmé, zda se do součtu zahrnuje i osvobozené plnění resp. takové, které se v kontrolním hlášení nevykazuje

- u opravných daňových dokladů se posuzuje jejich výše podle absolutní hodnoty dokladu (bez ohledu na znaménko +-), to platí i pro záporné daňové doklady,

- přijatá a uskutečněná zdanitelná plnění nad 10 tis. Kč/doklad se uvádějí v kontrolním hlášení samostatně, všude musí být uvedeno DIČ. Problém spočívá ve vykazování dokladů nad 10 tis., u podnikajících obchodních partnerů - neplátců DPH. DIČ pro účely daně z příjmů (u neplátce DPH) totiž nelze zjistit ze žádného veřejného registru. V takovém případě bude nutné kontaktovat obchodního partnera, co ale může být zdlouhavé v případě nespolupráce (viz SANKCE). Komora daňových poradců zastává názor, že pokud není DIČ k dispozici, doklad je potřeba uvést do sumárních tabulek A5 resp. B3 (viz bod 4).

- dosud není vyřešeno vykazování u zvláštních režimů (např. cestovní kanceláře atd.), kde je více komplikací. Pro účely rozdělení dokladů na nadlimitní/podlimitní se bere v potaz celková úplata, ovšem ZD a daň se počítají jenom z marže. Pokud ale např. CK zdaňuje marži za celé zdaňovací období, není vůbec zřejmé jak plnění rozdělit do jednotlivých měsíců.

OPRAVY

Do následného kontrolního hlášení se uvádějí jenom ty opravy, kterými se mění údaje v kontrolním hlášení uváděné. Výjimku představuje pořízení zboží z JČŠ bez dokladu. Zde se na základě pozdě přijatého dokladu uvádí jenom rozdíl mezi správnou výši dané a daní přiznanou odhadem (zatím není zřejmé zda bude možné vymínusovat původní zápis a uvést celou částku plusem). Dle vyjádření MF ČR bude možné, v kontrolním hlášení, uvádět doklady k odpočtu daně libovolně, ve tříleté lhůtě pro uplatnění. Výjimku představuje režim tuzemského přenosu daňové povinnosti, v případech, kdy plátce nemá plný nárok na odpočet daně na vstupu (tady musí podat následné KH). 

V případě, že plátci vznikne povinnost podat dodatečné daňové přiznání, vznikne mu rovněž povinnost podat následné kontrolní hlášení. Tady se rozchází lhůta pro podání DDP a kontrolního hlášení. U DDP je to do konce následujícího měsíce. Následní kontrolní hlášení je ale nutné podat do 5 dnů od zjištění chyby. POZOR samotné kontrolní hlášení nemůže prolomit lhůtu pro vyměření daně, pro tyto účely je vždy potřeba podat DDP.

POKUTY

1.000 CZK opožděné podání ale prozatím bez výzvy správce daně

10.000 CZK podání na výzvu v náhradní lhůtě stanovené správcem daně (tzn. opožděné)

50.000 CZK nepodání řádného/následného hlášení ani v náhradní lhůtě

30.000 CZK plátce nedoplní/neopraví kontrolní hlášení ani na výzvu k odstranění pochybností

až 50.000 CZK ani podáním následného hlášení se nerozptýlí pochybnosti správce daně

až 500.000 CZK maření správy daní neplněním povinností týkajících se kontrolního hlášení.

Jakmile plátce podá kontrolní hlášení ve formátu, který nebude odpovídat formátu a struktuře stanovené MFČR, jeho podání bude neúčinné. Finanční správa DOPORUČUJE, rozbalit kontrolní hlášení, před jeho posláním v EPO.

 

Dne 30. 11. 2015

 Ing. Barbora Krížová

daňový poradce