Novely v zákonech 2019

 

Daň z přidané hodnoty

Nově je uskutečněným zdanitelným plněním jen dodání zboží nebo poskytnutí služby ZA ÚPLATU osobou povinnou dani, která jedná jako taková.

Pod pojmem ÚPLATA je částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním. Přímá souvislost je daná:

-          Právním vztahem mezi dodavatelem a odběratelem

-          Plněním dle smlouvy

-          Přímou úměrou mezi úplatou a rozsahem služby

Zdanitelné plnění u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí se považuje za uskutečněné (DUZP) dnem kdy je přesně známá přeúčtovávaná částka za tuto službu. To neplatí pro spotřebu energií, odvoz odpadních vod a telekomunikační služby, kde je DUZP dnem odečtu z měřícího zařízení nebo dnem zjištění skutečné spotřeby.

Pořízení zboží z JČŠ: pořízením zboží z JČŠ se již nově rozumí i jeho pořízení od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v JČŠ. To znamená, že reálně ani nemusí být zaregistrovaná, nemusíme dohledat ve VIES. Uvedené původně vyplývalo i z evropské legislativy, aktuálně zakotveno i v Zákoně o DPH.

Změna je taky u dlouhodobě poskytovaných plnění (delší nežli 12 měsíců), podle §21/8 je zdanitelné plnění uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo započato. Lhůta se nepočítá (to neplatí) pro kalendářní rok, ve kterém plátce přijal úplatu na toto zdanitelné plnění.

  • 28 odst. 8 – Nově zavedená povinnost plátce vynaložit nezbytné úsilí ve vztahu k doručení daňového dokladu do dispozice příjemce plnění (doporučuje se získat potvrzení o doručení).
  • 29/3 b) - (3) Daňový doklad nemusí obsahovat údaje o rozsahu plnění, není-li tento údaj, v případě přijetí úplaty znám.

Změny u vystavování souhrnného daňového dokladu - §31b Zákona o DPH – lze ho nově vystavit i za jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo vice úplat ze kterých vznikla povinnost přiznat daň. Celé znění novelizace viz  níže + taky novelizované náležitosti souhrnného daňového dokladu po novelizaci:

Souhrnný daňový doklad lze vystavit nově i za jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu (§31b) odst. 1 Zákona o DPH).

Souhrnný daňový doklad musí vždy obsahovat tyto údaje, a to samostatně pro

  1. a) každé samostatné zdanitelné plnění
  2. rozsah a předmět plnění,
  3. den uskutečnění plnění,
  4. jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
  5. základ daně,
  6. sazbu daně a
  7. výši daně,
  1. b) každou úplatu
  2. rozsah a předmět plnění; rozsah plnění se uvede pouze v případě, je-li znám,
  3. den přijetí úplaty,
  4. základ daně,
  5. sazbu daně a
  6. výši daně.

 Nová pravidla pro výpočet daně (§37) a zaokrouhlování (§36 odst.5):  Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.

Výpočet daně (§37 Zákona o DPH)byl zrušen koeficient a tím by mělo dojít k sjednocení výsledné daně počítané oběma způsoby:

  1. a) součin základu daně a sazby daně, nebo
  2. b) rozdíl mezi
  3. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a
  4. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.

Obě ustanovení (§36 odst. 5 i § 37) jsou sice účinné od 1.4.2019,  ale podle starých pravidel je možné postupovat ještě následujících 6 měsíců. Správně by měli být nahrazené i platební kalendáře.

  • 36 odst. 6 Zákona o DPH – nová pravidla, pro stanovení základu daně, pokud je úplata poskytnutá formou nepeněžního plnění nebo zcela resp. zčásti virtuální měnou. Základem daně je pak obvyklá cena tohoto plnění. Definici obvyklé ceny pak najdete v §36/14 Zákona o DPH.

Oprava základu daně - § 42 Zákona o DPH: je uskutečněná dnem kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně. Dále jsou stanovené nové povinností plátce daně při opravě základu daně:

  1. a) vystaví opravný daňový doklad - zde je zákonem stanovená povinnost uvádět i DUZP tzn. den kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, nebo
  2. b) provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty – nově je možné provést opravu jenom v evidenci taky v případě, pokud plátce sice vystavil daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu mu není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.

Tak jako u řádného daňového dokladu, také u opravného, je plátce povinen, vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, a to  do 15 dnů ode dne DUZP. Je li snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, uvede opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, do kterého spadá den jeho odeslání odběrateli. V případě zvyšování ZD vstupuje oprava do daňového přiznání dle DUZP (viz výše).

Podle nového §45 odst. 5 lze  opravný daňový doklad vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně.

Oprava odpočtu (§74 Zákona o DPH):

Dále, byl-li plátci (příjemci zdanitelného plnění) doručen výše uvedený opravný daňový doklad, příjemce ZP je oprávněn provést opravu odpočtu daně (tzn. zvýšit svůj původní odpočet), pokud u původně uplatněného odpočtu neuplynula lhůta 3 roky.

Lhůta pro opravu základu daně (3 letá) neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, insolvenčního řízení a v případech přenechání zboží k užití pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele (převážně leasing). Pozor na přechodné ustanovení k tomuto znění.

Novelizace ustanovení týkající se opravy základu daně v případech nedobytných pohledávek (viz §46 – 46g Zákona o DPH)

Poměrný koeficient (§75 Zákona o DPH) V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, a které plátce použije zčásti pro podnikání a zčásti pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, může si zvolit, zda bude nárok na odpočet  DPH krátit, nebo zda uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. V druhém případě se část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, považuje za dodání zboží nebo za poskytnutí služby. Dále nové znění §75 odst. 5 – použije se v případech kdy plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku.

  • 78da – úprava odpočtu v případě změny rozsahu použití majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně (měl plný nárok na odpočet DPH a dále již nemá, nebo plný nárok na odpočet a již má jenom krácený). Po novele podléhá úpravě odpočtu daně i dokončená významná oprava na výše uvedeném majetku. Významnou opravou je oprava (myšleno i technické zhodnocení, nikoliv ale údržba) vyšší nežli 200 tis. Kč bez DPH na jednotlivou opravu. Jednotlivou opravou je myšlena „kompletní akce“, jako je např. oprava střechy, rozvodů atd. a je potřeba sledovat 10 let u každé opravy. Rozhodující pro postup plátce daně bude, kdy oprava započala a kdy skončila. Začala-li před dnem nabytí účinnosti novely, ale skončila až po tomto datu, může se plátce rozhodnout, jestli odpočet upraví, či nikoli.

Režim přenosu daňové povinnosti:

Nově se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, pokud příjemce zdanitelného plnění ke dni tohoto plnění nebo ke dni přijetí zálohy před tímto dnem, nejedná jako osoba povinná k dani (i když je plátcem DPH). Pokud k tomu dojde, příjemce je povinen oznámit tuto skutečnost poskytovateli ZP (dodavateli) vhodným způsobem. Např. i tím způsobem, že mu neposkytne svoje DIČ. Režim přenesení daňové povinnosti se v tomto případě nepoužije a to ani v případě, že po DUZP nebo přijetí zálohy dojde ke změně účelu použití přijaté služby/zboží podléhajícímu tomuto režimu.

Dále je změna v odst.7 §92a Zákona o DPH – jedná se o úpravu právní fikce, na základě které můžou dodavatel i odběratel použít režim přenosu daňové povinnosti, pokud se domnívají, že plnění režimu podléhá. Dle nové úpravy musí mít oba subjekty důvodně za to, že plnění režimu přenosu DP podléhá. To znamená, že se nejedná o situaci, kdy nejsou pochybnosti, že plnění tomuto režimu naopak nepodléhá. 

Souhrnné hlášení: Nově se v souhrnném hlášení uvádějí i přijaté úplaty (zálohy) k službám poskytnutým do JČŠ. Předtím se do souhrnného hlášení uváděli zmíněné služby jenom ke dni jejich poskytnutí (DUZP).

Kontrolní hlášení - pokuty: Pokud FU nevydá do 6 měsíců od porušení povinnosti platební výměr, povinnost uhradit pokutu poplatníkovi nevzniká.

Plátce přiznává v tuzemsku DPH z titulu dodání zboží s montáží a instalací osobou neusazenou v tuzemsku, jenom pokud tato osoba v tuzemsku není registrovaným plátcem DPH.