Švarc systém – aktuální informace

Podrobnosti
Kategorie: 2013
Zobrazeno: 1539

Nejvyšší správní soud opětovně judikoval (rozsudek NSS č. j. 2 Afs 22/2012 – 31 ze dne 1. 8. 2012) v oblasti tzv. Švarc systému.

Jednalo se o posouzení vztahu mezi profesionálním sportovcem a sportovním klubem. Sportovec poskytoval klubu své služby jako OSVČ. Argumentací stěžovatele – sportovce bylo, že při výkonu své činnosti musel dbát pokynů sportovního klubu a tuto činnost vykonával pouze pro tento jeden subjekt. Zajímavé je, že sportovec takto argumentoval až poté, co mu FÚ doměřil daň. Tvrdil, že tuto daň měl nést plátce – sportovní klub. NSS nesouhlasil s posouzením uvedeného vztahu jako závislé činnosti. Svoje rozhodnutí zdůvodnil s tím, že sportovec byl se svým postavením OSVČ srozuměn a skutečnost, že musel dbát pokynů sportovního klubu, automaticky neznamená, že vykonával závislou činnost. Soud konstatoval, že poslední kritérium není možné přeceňovat a brát ho jako jediné a rozhodující, protože v podstatě každý dodavatel – OSVČ musí respektovat pokyny svého klienta – odběratele.

Tímto rozsudkem se NSS ztotožnil s většinou svých předchozích, kde rovněž kladl důraz na posouzení všech okolnosti každého jednotlivého případu.

S ohledem na dosavadní judikaturu a výklady v této oblasti můžu jenom doporučit preventivní dodržování následujících „znaků“ nezávislé práce:

-       dodavatel (OSVČ) má vlastní nářadí a pracovní prostředky, jako je např. kancelář, počítač,           automobil…atd.

-       dodavatel sám nese odpovědnost za svojí prací, a vykonává ji vlastním jménem (pozor na vizitky, interní telefonní seznamy, oprávněné osoby uvedené na web stránkách odběratele… atd.),

-       v obchodní smlouvě uzavřené mezi dodavatelem a odběratelem nejsou uvedeny náležitosti typu: nároku na dovolenou, pracovní dobu, přestávky v práci, odstupné, pravidelné platby odměny ve výplatných termínech pro zaměstnance atd. Celkově je vhodné se vyhýbat ve smlouvě pojmům a formulacím, které jsou typické pro smlouvy pracovní i když judikatura klade větší důraz na skutečný stav věcí na úkor stavu formálně právního.

-       vztah mezi dodavatelem a odběratelem by neměl naplňovat obdobné znaky jako vztah mezi odběratelem a jeho legálními zaměstnanci,

-    Na uzavření obchodně-právního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem je oboustranný zájem, k jeho uzavření nedošlo nátlakem z jedné strany (např. odběratel odmítl uzavřít s dodavatelem - OSVČ pracovní vztah a podmínil spolupráci vztahem obchodně-právním) a jeho uzavření resp. neuzavření pracovně – právního vztahu dodavatele nepoškozuje.

-    dodavatel nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby. Naopak koordinace a kontrola prací odběratelem nemusí být nutné znakem nadřízeného postavení této osoby a tedy i závislé činnosti.

-         pokud je to možné dodavatel poskytuje služby obdobným způsobem pro více odběratelů.

Naopak, v souladu se stávající judikaturou a praxí se domnívám, že dlouhodobost obchodního vztahu, jako i jednání dodavatele (OSVČ) dle pokynů odběratele nemusí znamenat, že se nutně musí jednat o závislou činnost.

Pro inspiraci doporučuji také Informaci Hospodářské komory České republiky ale zejména judikaturu NSS a ÚS ČR k této problematice.

Závěrem si ještě dovoluji upozornit, že porušení zákona o zaměstnanosti (výkon nelegální práce) nemusí automaticky znamenat, že došlo i k porušení ustanovení zákona o daních z příjmů (výkon závislé práce v obchodně resp. občansko-právním vztahu). Jedná s o samostatnou problematiku, kterou je potřeba posuzovat odděleně.

 

7. 10. 2012

 

Ing. Barbora Krížová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.