Nerealizované kursové rozdíly - aktualizace

Nejvyšší správní soud v rozhodnutí  5 Afs 45/2011 – 94 ze dne 19. 4. 2012 judikoval, že i když se nerealizované kursové zisky podle účetních metod zahrnují do výsledku hospodaření do základu daně z příjmů nevstupují.

Je to velice nečekané rozhodnutí, které je v rozporu s dlouholetou praxí a dosavadním výkladem všech souvisejících předpisů.

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu nejen k datu uskutečnění účetního případu, ale také ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. K tomuto datu vznikají účetní jednotce tzv. nerealizované kursovní rozdíly, které se podle § 60 odst. 1 vyhlášky č.500/2002 účtují výsledkově jako finanční výnos anebo jako finanční náklad. Uvedené kursovní rozdíly vstupují, v souladu s §18 odst. 1 a § 23 odst. 2 písm. a) a odst. 10 zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů do základu daně z příjmů.

K přechodu na výsledkové účtování nerealizovaných kursovních rozdílů došlo na základě přechodných ustanovení čl. II bod 7 k zákonu č.353/2001 Sb. Rozsudek byl zveřejněn ve Sbírce rozhodnutí NSS.

Dne 6. 6. 2012 vydalo Generální finanční ředitelství stanovisko k výšeuvedenému rozhodnutí, na základě kterého posuzuje judikát jako rozhodnutí v konkrétní kauze, který pro svoji ojedinělost nemá povahu ustálené judikatury NSS. GFŘ, na základě vyjádření, neshledává žádné relevantní důvody k odchýlení se od dosavadní praxe, a proto zůstanou ze strany daňové správy doposud zastávané aplikační postupy ohledně zdaňování kursových rozdílů zachovány.

Závěrem si dovoluji podotknout, že i když jsou judikáty NSS v ČR vysoce respektovány, nejsou obecně právně závazná.  V této souvislosti bych také ráda poukázala na jeho předchozí judikaturu (např. 1 Afs111/2009-97), která při posuzování zdanitelnosti výnosu respektovala účetní předpisy.   

Z uvedených důvodů je pro odbornou veřejnost překvapením další judikát NSS 5 Afs 56/2012 ze dne 25. ledna 2013, který bohužel potvrzuje východiska původního rozsudku, tj. nerealizované kurzovní rozdíly posuzuje jako daňově neúčinné náklady a výnosy. Postoupení případu rozšířenému senátu NSS bylo zamítnuto. Daňová správa zatím nezareagovala.

Aktualizace:

S účinností od 1. ledna 2014 dochází k úpravě ustanovení § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Původní ustanovení, které definuje základ daně z příjmů jako rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období je doplněno o následující větu, …“ s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; rozdíl se upraví podle tohoto zákona“.

 

Podle komentáře k novele, smyslem úpravy je potvrzení skutečnosti, že za oblast, za kterou se účtuje, platí, že příjmem se pro účely daně z příjmů rozumí výnos a výdajem se rozumí náklad. Úprava v zákoně byla provedena zejména z důvodů názorových nejasností týkajících se zdanění nerealizovaných kurzovních rozdílů. Je tedy již jasně stanoveno, že i v tomto případě bude daňový režim kurzových rozdílů vycházet přímo z předpisů upravujících účetnictví, tj. budou zahrnuty do základu daně z příjmů tak, jak je o nich účtováno.

Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách sděluje podmínky (viď. Informace Generálního finančního ředitelství k problematice „nerealizovaných“ kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu), které by měli dodržet poplatníci, kteří se rozhodli za minulá období (nejpozději za zdaňovací období začínající v roce 2013) postupovat podle výše uvedeného rozhodnutí NSS, tzn. vylučovat nerealizované KR ze základu daně.

 

aktualizováno dne 27 .12. 2013             

 

Ing. Barbora Krížová

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.