Autorský honorář vyplácený Slovákovi


  • Publikováno:
     26.3.2015
  • Zdroj: Daně a právo v praxi 04/2015 (Wolters Kluwer ČR, a.s.)

Autor: Ing. Barbora Krížová

Vyplácíme odměnu režisérovi živého televizního vysílání. Předpokládáme, že se jedná o autorský honorář. Odměny měsíčně jsou vyšší než 10 000 Kč, nesrážíme daň. Režisér je, ale s ohledem na bydliště, maďarským poplatníkem. Neměli jsme v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění provádět srážku daně (myslím, že je 5 %)? Má si on podávat u nás přiznání k dani z příjmů a zaplatit sociální a zdravotní pojištění? Nebo u nás nebude podávat nic a jen si vyžádá potvrzení od FÚ a vše zdaní v Maďarsku? a může si tam uplatnit např. vyloučení nebo jenom zápočet? Nestane se náhodou osobou povinnou k DPH? Poskytl službu plátci z jiného členského státu EU.

1. Daň z příjmů


Pro daňové účely se za „kulturní“ licenční poplatky považují (§ 19 odst. 7 Zákona o daních z příjmů) platby jakéhokoliv druhu, které představují náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl. Platby za licenční poplatky mají povahu úhrady za užívání práv. Patří sem rovněž nájemné za filmová díla nebo pořady. Zde uvedená definice licenčních poplatků je v souladu s definicí podle vzorové smlouvy OECD a odpovídá rovněž definici uvedené v Česko -Maďarské smlouvě o zamezení dvojího zdanění (dále jen „Smlouva“).


Pokud má platba režisérovi charakter licenčního poplatku dle výše uvedeného, ke zdanění se použije ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bod 2 a násl. Zákona o daních z příjmů a čl. 12 Smlouvy. To znamená, že příjem je zdanitelný na území ČR a může být zdanitelný i ve státě daňové rezidence poplatníka, v závislosti od znění maďarských národních předpisů.


Výše uvedené příjmy jsou v ČR zdanitelné srážkovou daní podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP, kterou je možné, dle Smlouvy, snížit až na 10% za podmínky, že režisér je skutečným vlastníkem práv za televizní pořad.


Po skončení zdaňovacího období se ale režisér může rozhodnout, že veškeré výše uvedené příjmy v ČR zahrne a přizná v daňovém přiznání k DPFO. V přiznání si může uplatnit, za podmínek uvedených v § 15 a § 35ba a násl. ZDP, některé slevy a odpočitatelné položky a následně započítat prvotně sraženou daň na svojí celkovou daňovou povinnost v ČR. V opačném případě, tzn. nezahrne-li režisér honoráře do svého českého daňového přiznání, považuje se sražená daň za vypořádání jeho daňové povinnosti v ČR. Upozorňuji, že zmíněné rozhodnutí režiséra může mít následný dopad na případné odvodové zatížení jeho příjmů v ČR, viz níže.


Dále režisér postupuje podle daňové legislativy státu, ve kterém je daňovým rezidentem. Podle Smlouvy může maďarský daňový rezident, u příjmů z licenčních poplatků a za určitých podmínek, započítat daň zaplacenou v ČR na svou celkovou daňovou povinnost v Maďarsku. Konkrétně se použije metoda tzv. zápočtu prostého podle čl. 23 Smlouvy. Není vyloučeno použití metody vynětí za předpokladu, že je pro poplatníka výhodnější jako prostý zápočet, a současně to umožňuje maďarská daňová legislativa.


2. Zdravotní a sociální pojištění


Co se týče zdravotního a sociálního pojištění, nejdříve je potřeba posoudit příslušnost režiséra k předpisům upravujícím uvedené oblasti. Postupuje se přitom podle čl. 11 až 16 Nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, podle kterého může uvedená osoba spadat pod maďarský, český nebo i jiný systém sociálního a zdravotního pojištění, v závislosti od konkrétních indicií.


Pokud je režisér příslušný k českému systému SP a ZP, je tady přímá návaznost na způsob zdanění tohoto příjmů v ČR. Osoby pobírající autorské honoráře, které jsou zdaňovány srážkovou daní, nejsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné pro účely českého sociálního a zdravotního pojištění. Uvedené příjmy pak nepodléhají odvodové povinnosti v ČR. Pokud se ale režisér rozhodne podat v ČR daňové přiznání k DPFO, kde si může snížit svojí daňovou povinnost, zaplatí z honorářů zdravotní i sociální pojištění ve výši a za podmínek platných pro české OSVČ.


3. Daň z přidané hodnoty


Poskytnutí práv k televiznímu pořadu je, pro účely české DPH, považováno za poskytnutí služby. Místo plnění se stanoví podle § 9 odst. 1 Zákona DPH, je ním stát sídla odběratele. V tomto případě je to ČR. Maďarský režisér je pravděpodobně považován za osobu neusazenou v ČR, ve smyslu definice podle § 4 odst. 1 písm. m) Zákona o DPH.
To znamená, že pokud je Vaše společnost plátcem nebo identifikovanou osobou v ČR, povinně přizná a zaplatí z přijaté služby českou DPH. Službu poskytnutou maďarským režisérem tedy zdaníte v režimu reverse charge. Zda vznikne režisérovi povinnost identifikace k DPH v Maďarsku je dále potřeba ověřit v maďarské daňové legislativě.
Jiná situace nastane, pokud vznikne maďarskému režisérovi v ČR sídlo. Pro účely Zákona o DPH je tím myšleno místo vedení nebo pobytu. V tomto případě se maďarský režisér může stát českým plátcem DPH po dosažení obratu resp. za splnění dalších podmínek uvedených v § 6 – 6f Zákona o DPH.

 

Související předpisy:

Čl. 12 a čl. 23 odst. 1 písm. b) Smlouvy mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
§ 5 písm. b) bod 4 Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
§ 19 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
§36 odst. 1 písm. a) bod 1 a odst. 8 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
§ 3,5 a 9 Zákona č. 155/1995 Zákona o důchodovém pojištění
Nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
§4 odst. 1 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
§6 - §6f a § 6c odst. 2 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
§108 odst. 1 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

Čl. 12 a čl. 23 odst. 1 písm. b) Smlouvy mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
§ 19 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
§ 22 odst. 1 písm. g) Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
§36 odst. 1 písm. a) bod 1 a odst. 8 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
§ 5 písm. b) bod 4 Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
§ 3,5 a 9 Zákona č. 155/1995 Zákona o důchodovém pojištění
Nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
§4 odst. 1 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
§6 - §6f a § 6c odst. 2 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
§108 odst. 1 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty