Daňová rezidence

Dotaz:

chtěla bych se Vás zeptat, zda zaměstnanec - cizinec, který v minulém roce pracoval první čtyři měsíce ve státě, kde byl daňovým rezidentem (řekněme Němec v SRN) a poté se přemístil do ČR, kde následně začal pracovat a odvádět zde v ČR daně, může požádat o roční zúčtování zaměstnavatele, a jak se k této věci přistupuje z hlediska daní?

Odpověď:

Nejdříve je potřeba určit daňovou rezidenci zaměstnance. Ta se určí dle § 2 Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů a obdobného ustanovení v německých daňových předpisech. Dle českého Zákona o daních z příjmů je kritériem především bydliště resp. obvyklé zdržování se (alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce). Pod pojmem bydliště se myslí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Jedná se o byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj má-li zde rovněž manželku, děti, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání).

Pokud je zaměstnanec současně považován za daňového rezidenta obou států (dle německé i české legislativy) definitivní rezidence se určí dle čl. 4 (daňový domicil) smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi SRN a ČR, která je daňovým zákonům obou zemí nadřazena.

Pokud je tedy zaměstnanec považován, dle kritérií uvedených v čl.4 SZDZ, za celý rok 2011 za německého daňového rezidenta, je povinen zdanit své celosvětové příjmy v SRN dle německých daňových zákonů. To znamená, včetně příjmů ze zaměstnání v ČR.  Pokud zaměstnanci vznikne v Německu povinnost podat daňové přiznání, domnívám se, že český zaměstnavatel nemá právo provést mu v ČR roční zúčtování záloh. Uvedené plyne z § 38ch odst. 1 Zákona o daních z příjmů.

Další z možností je, že zaměstnanec bude dle výšeuvedeného považován za českého daňového rezidenta. V tomto případě poplatníkovi vznikne povinnost přiznat v ČR své celosvětové příjmy, včetně těch ze zaměstnání v SRN. Tyto příjmy se ale v ČR vyjímají ze zdanění dle §38f odst. 4 Zákona o daních z příjmů a čl.23 odst.2 písm. a) SZDZ, vynětí se provede v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které je zaměstnanec povinen v ČR podat. Český zaměstnavatel tedy, ani v tomto případě, nemá právo zaměstnanci vykonat roční zúčtování záloh.

Další možností je, že zaměstnanec bude považován část roka za daňového rezidenta ČR a za část roka za daňového rezidenta SRN a to v souladu s národnými zákony i se SZDZ. V ČR změnu rezidence v průběhu roka upravuje pokyn GFŘ č. D-6 k § 2 ZDP. Jedině v tomto případě provedení ročního zúčtování záloh českým zaměstnavatelem připadalo do úvahy.

Z výšeuvedeného je zřejmé, že způsob zdanění zaměstnance závisí od více faktorů a okolností, především od určení daňové rezidence, co nemusí být jednoduchou záležitostí.  

http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/230134-danovi-rezidenti-nerezidenti