Daň ze závislé činnosti - daňová kontrola

  • Publikováno: 25.7.2013
  • Zdroj: Daně a právo v praxi 8/2013 (Wolters Kluwer ČR, a.s.)

Autor: Ing. Barbora Krížová

Jsme s. r. o. a probíhá u nás daňová kontrola DPFO ze záv. činnosti za 2010 a 2011. V rámci kontroly nám bylo zjištěno finančním úřadem pochybení, v důsledku toho dojde ke zvýšení měsíční sražené daně ze ZČ. Vlastním auditem jsme zjistili, že v celoročním výpočtu daně, které zaměstnanec žádal, bude dodatečně doměřená daň nižší. Musí finanční úřad provést kontrolu a dodatečně opravit i výpočet daně a daňové zhodnocení za celý rok - které je pro nás výhodnější, doměrek bude nižší nebo může finanční úřad doměřit jen sraženou daň na mzdových listech?

Pokud byl, při sepsání zahajovacího protokolu, stanoven rozsah daňové kontroly na daň ze závislé činnosti za celé zdaňovací období let 2010 a 2011, správce daně je povinen prověřit předmět daňové kontroly v takto vymezeném rozsahu.

V daňovém řízení je správce daně povinen postupovat v souladu s jeho základními zásadami. Jedou z nejdůležitějších je respektování základního cíle správy daní a tím je správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady (§ 1 odst. 2 Daňového řádu). V souladu s výklady a judikaturou se pod pojmem „správné zjištění a stanovení“ rozumí zjištění a stanovení daně v zákonné výši. Odvod daně ve vyšší částce, než stanovuje zákon, tedy není považován za správně odvedenou daň. Správce daně není povinen vyhledávat pochybení daňového subjektu, které vedlo k zaplacení vyšší daně, než mu ukládá zákon. Správce daně ale nemůže přehlížet pochybení, i když v neprospěch daňového subjektu, které vyšlo najevo, a daňový subjekt na to správce daně upozornil.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že správce daně je, v průběhu daňové kontroly, povinen přihlédnout ke všem zjištěním, které vyjdou najevo, bez ohledu na to, zda jsou v prospěch nebo v neprospěch plátce (v tomto případě zaměstnavatele). Pokud ho upozorníte na chybu v ročním zúčtování záloh na daň ze ZČ, i když byla ve Váš neprospěch, měl by jí brát v potaz.

Zaměstnavatel je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Co se týče případné srážkové daně (§ 6 odst. 4 ZDP), zaměstnavatel je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.

Z opožděně odvedené daně vyměří FÚ úroky z prodlení podle § 252 odst. 2 Daňového řádu a to za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Uvedené platí jako pro srážkovou daň tak i pro opožděně zaplacenou zálohu na daň ze závislé činnosti, resp. pro rozdíl mezi zálohou na daň ze ZČ, která měla být správně sražena a odvedena a skutečně sraženou a odvedenou zálohu na daň ze ZČ. Úrok z prodlení ze zálohy se uplatní nejpozději do dne splatnosti zálohované daně, tj. do provedení ročního zúčtování záloh za příslušné zdaňovací období. Pokud je výsledkem ročního zúčtovaní přeplatek, další úročení již nenásleduje.

Upozorňuji, že zaměstnavatel je oprávněn dodatečně zaměstnanci srazit zálohu na daň nejpozději do 31. března následujícího roku. Nesprávně vypočítaný přeplatek na dani plynoucí z ročního zúčtování je zaměstnavatel povinen vrátit zaměstnanci, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh správci daně.

Související předpisy:

§ 1 odst. 2 Zákona č.280/2009 Sb. Daňový řád

§ 85 Zákona č.280/2009 Sb. Daňový řád

§ 252 Zákona č.280/2009 Sb. Daňový řád

§ 38d odst. 3 Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů

§ 38h Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů

§ 38i Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů

§ 38h Zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů